ISBN: 978-80-2712-434-3 | ISBN online: 978-80-2712-434-3 | DOI: 10.32725/zsf.2020_124343

Sociální práce v systému koordinované rehabilitace

u klientů po získaném poškození mozku (zejména CMP) se zvláštním zřetelem na intervenci z hlediska sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí

Jitka Vacková a kolektiv

Podle odhadů Světové banky a Světové zdravotnické organizace žije na Zemi jeden bilion lidí (cca 15 % populace) s nějakou formou
disability, přičemž vyšší výskyt je patrný v rozvojových zemích. V Evropě do konce roku 2020 budou lidé se zdravotním postižením
představovat až jednu pětinu populace. Cévní mozková příhoda jako podmnožina „získaného poškození mozku“ je označována za „tichou
epidemii“. Je tedy zřejmé, že péče o lidi s CMP představuje jedno z klíčových témat pro mnoho vybraných profesí. Tyto důvody a současná
situace v České republice týkající se realizace koordinované rehabilitace prostřednictvím interdisciplinárního týmu (zejména neexistence
legislativního zakotvení) vedla k podání unikátního projektového záměru fi nancovaného Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích
nesoucí název „Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku“ (číslo projektu GAJU 138/2016/S, doba řešení: 2016–2018).
Cílem realizovaného výzkumného projektu bylo zmapovat (ve smyslu kvalitativní výzkumné strategie) a částečně změřit (ve smyslu
kvantitativních metod a technik) koordinovanou rehabilitaci u klientů po získaném poškození mozku v jejich přirozeném domácím
prostředí – a zároveň pomocí metod a technik sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie, medicíny, logopedie a psychologie významně
napomoci klientům začít znovu žít svůj život (i přes některá omezení způsobená onemocněním).
Formulace cílů vypovídá o použití smíšené výzkumné strategie. Kvalitativní část probíhala v domácím prostředí a byla zaměřena na
hlubší popis sociální a zdravotní problematiky klientů po poškození mozku – technikou sběru dat byl rozhovor dle návodu a pozorování
v domácím prostředí (např. posouzení bytu a jeho úprav tak, aby byl pro tyto pacienty bezbariérový). Pro vyhodnocení byly použity
standardizované funkční testy (FIM – Functional Independence Measure, WHO Disability Assessment Schedule 2.0), dále doplňující
dotazník pro fyzioterapeuty a sociální pracovníky. Získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Excel 2010.
Záznamy z rozhovorů byly zpracovány v programu ATLAS.ti. Pro zhodnocení výsledků z kvantitativní části byla použita základní
deskriptivní statistika.
Pro účely výzkumu a naplnění cílů byly osloveny dvě cílové skupiny: 1) klienti po získaném poškození mozku a jejich rodinní příslušníci
(celkový počet klientů – 21 osob); 2) sociální pracovníci realizující sociální služby (byly osloveny všechny organizace v Českých Budějovicích,
které mají v péči klienty po poškození mozku – tedy celkem 20; s rozhovory souhlasilo 12 z nich). Na první pohled by se zdálo, že se jedná
o malou, bezvýznamnou skupinu, je však nutné zmínit i popis sběru dat, přičemž počet návštěv se u jednoho klienta pohyboval okolo
počtu 56 (jednalo se o 44 návštěv fyzioterapeuta, 6 návštěv ergoterapeuta a 6 návštěv sociálního pracovníka). Klienti byli sledováni po
dobu 9 měsíců od propuštění z nemocnice a bylo jim po dobu práce v rámci projektu poskytnuto 2 201 hodin přímé péče (cca 2 hodiny na
jednu návštěvu u klienta a jeho rodiny).

1. vydání. vydání, Publikováno: 2020, online: 2020, vydavatel: Grada Publishing, a. s., Praha